Zábava, kterou je cirkus, se u nás spojuje především s vystoupeními, při nichž se používají zvířata – ale ta, naštěstí, už odcházejí do propadliště dějin. A je to dobře, protože cirkusové umění má co nabídnout, ohromuje řemeslnou zručností a technikou. Zajišťuje také nezapomenutelné zážitky a emoce, které jinde těžko hledat.
Z Říma do Londýna
Stejně jako v případě mnoha úctyhodných umění a věd je třeba kořeny cirkusu hledat ve starověku. Konkrétně v Římě, kde v arénách obklopených amfiteatrálním hledištěm vystupovali akrobaté a tanečníci a konaly se závody kvadrig. Nejslavnějším z cirkusů byl samozřejmě Circus Maximus, jehož pozůstatky dnes hojně navštěvují turisté. Na římských zvycích stavěl Philip Astley, který v roce 1768 otevřel v Londýně první novodobý cirkus, který byl založen především na koňských tricích – Astley sám byl totiž skvěle vycvičený jezdec. Je však třeba dodat, že i ve středověku se velké oblibě těšila představení potulných herců a kejklířů, kteří se objevovali na jarmarcích, slavnostech nebo prostě v ulicích měst po celé Evropě. K takovým kočovným souborům patřili především provazochodci, žongléři, polykači ohně, mimové a komedianti. Z Anglie se cirkusové umění dostalo do Francie a koncem 19. století se objevilo i v Německém císařství.
Cirkusové umění v Polsku
První polský cirkus zahájil svou činnost ve Varšavě v roce 1883 zásluhou Wilhelminy Ciniselli a její rodiny. Rozkvět tohoto umění v naší zemi nastal především v meziválečném období, kdy se krajané obdivovali talentům vynikajících cirkusových umělců, v čele se zástupci rodin Barańskich, Blumských a Mileců. Také v meziválečném období si popularitu získala klaunská dua: Bim-Bom (Iwan Raduński a Mieczysław Staniewski) a Din-Don (Wiktor a Edward Manc).
Po druhé světové válce se u nás objevily první kočovné cirkusy (díky Sjednoceným zábavním podnikům) a již v roce 1950 vznikla v Julinku u Varšavy cirkusová základna se školicím a technickým zázemím, která byla v roce 1967 oficiálně přeměněna na Státní cirkusovou školu v Julinku. Dodnes se zde vzdělávají nadšenci z celého Polska, učí se a zdokonalují v tajemstvích cirkusového umění, často kombinují znalosti a dovednosti získané buď na Akademii tělesné výchovy, nebo na baletní škole. Během tří let studia získávají adepti zkušenosti v akrobacii, gymnastice, ekvilibristice, žonglování, tanci a herectví.
